Čerpání hypotéky 4.50/5 (90.00%) 2 votes
Podle čeho se banka při vyplácení hypotéky řídí? Co je potřeba bance předložit, aby mohl klient začít hypotéku čerpat? Na takové otázky najdete odpověď v následujícím článku.
Předtím, než se vůbec rozhodnete financovat nové bydlení prostřednictvím hypotéky, měli byste mít jasno o nemovitosti, kterou lze bance nabídnout jako vhodnou zástavu k hypotéčnímu úvěru.
K čerpání hypotéky dochází tehdy, je-li podepsána smlouva o úvěru. Pro tento účel musí být také splněny veškeré podmínky uvedené ve smlouvě. Velice důležitou podmínkou je zapsání zástavního práva banky na nemovitost do katastru nemovitostí (v některých případech postačí bance jen návrh na zápis zástavního práva). Mezi další povinnosti patří také vinkulace nemovitosti ve prospěch banky a její pojištění.
Čerpání účelového hypotečního úvěru probíhá bezhotovostně. Z hypotéky se proplácí faktury a kupní částka prodávajícímu v podobě bankovního převodu. Zatímco při výstavbě či rekonstrukci domu probíhá čerpání úvěru postupně, při koupi nemovitost je celý proces jednorázový. Výše úvěru nesmí převýšit 70% hodnoty rozestavěné nemovitosti. Co se týče neúčelového hypotečního úvěru (americká hypotéka), čerpání povětšinou probíhá jednorázově, když banka zašle smluvenou částku klientovi na účet.
Po ukončení čerpání úvěru banka vypočítá přesnou měsíční splátku, kterou posléze oznámí klientovi. V případě, že klient čerpá úvěr postupně, splácí pouze úroky z vyčerpané částky a po skončení čerpání začne splácet i jistinu, zatímco u jednorázové varianty dlužník splácí jistinu i úrok již od první splátky. Výše splátky se společně s úrokovou sazbou v průběhu splatnosti mění.
Současné hypoteční úvěry se splácí převážně tzv. anuitní splátkou. Výše anuitní splátky se snižuje s rostoucí délkou doby splatnosti. Pokud je tedy měsíční splátka dané hypotéky příliš vysoká, lze ji jednoduše snížit volbou delší doby splácení. Stejným způsobem lze dosáhnout i na vyšší úvěr. Delší doba splácení má však i své stinné stránky: vyšší úroky a poplatky, které za celou dobu zaplatíte bance. Dobu splatnosti je tedy radno nepodceňovat a volit s rozmyslem. Hypotéku je možno také splácet progresivními – tedy zvyšujícími – splátkami, anebo degresivními – klesajícími – splátkami. Oba způsoby splácení se dnes však využívají zcela výjimečně.
Celý hypotéční úvěr lze bez sankce splatit po konci období fixace. Pakliže tak dlužník neučiní, banka mu nabídne novou výši splátky a úrokovou sazbu (většinou vyšší, než doposud platil) a ve splácení bude normálně pokračovat podle předem dohodnuté doby. Pakliže se klient rozhodne splatit v jiném období, bude muset počítat i se sankcemi za předčasnou splátku.
Po skončení fixačního období má klient ještě jednu možnost, jak se stávajícím úvěrem naložit. Pakliže nebude totiž spokojen s novou nabídkou, kterou mu banka předloží, může hypotéku jednoduše refinancovat, čímž získá lepší a výhodnější podmínky.